Památky
Kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského
Střed města vytváří ucelenou památkovou zónu, jejíž dominantou je barokní stavba kostela. Březnický pán Přibík Jeníšek z Újezda jej nechal vystavět v letech 1642 – 1650 italským architektem a stavitelem Carlo Luragem. Jeho tvorba v Březnici a okolí výrazně obohatila českou barokní architekturu. Pozoruhodně řešený vnitřní prostor jednolodního kostela s bočními kaplemi je vyzdoben bohatou štukovou výzdobou a mnoha uměleckými díly. Nad velkým oltářním obrazem je menší od Ignáce Raaba, který zobrazuje sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského. Stříbrná lampa na věčné světlo je z roku 1720 a křtitelnice z červeného mramoru je ze 17. století. V chrámové klenbě jsou erby rodu Jeníšků a Talmberků a samotné manžele Přibíka a Kateřinu Lidmilu představuje obraz pod varhanním kůrem.
Cenné jsou postranní oltáře se sochařskou i malířskou výzdobou. Vyřezávané sochy pocházejí převážně z 18. století z kolonie umělců v Dobré Vodě, kterou vedl Ignác Hammer. Mezi nejkrásnější patří výzdoba oltáře sv. Františka Xaverského, s obrazem od Karla Škréty a s dřevořezbami, které znázorňují mořské dno.
Obraz sv. Mikuláše pochází ze zbořeného kostela stejného jména a patří mezi nejstarší památky v kostele. Kostel sv. Mikuláše stával na náměstí v místě, kde je dnes kamenná deska s bronzovým křížem. První zmínky o něm jsou z roku 1407, zbořený byl roku 1787.
Jezuitská kolej
Kolej je z latinského výrazu collegium, který označuje společenství.
Vznik koleje v Březnici spadá do poloviny 17. století, zakládací listina nese datum 23. dubna 1650.
Budova navazuje na kostel, architektem byl také Carlo Lurago a dokončena byla roku 1650.
Jezuité začali v Březnici působit již od roku 1630, později dokonce získali církevní správu Svaté Hory u Příbrami. Stalo se tak v roce 1647. Obě místa propojili roku 1649 tzv. „svatou cestou“ šestnácti křížů s obrazy Křížové cesty. Ty byly změněny na kamenné kapličky s náměty Růžencových zastavení Panny Marie a s postavami světců. Kolej nejprve tvořilo osm kněží, ale postupně se řád rozrostl až na 80 kněží, zrušen byl v roce 1773 papežem Klementem XIV. Po zrušení jezuitského řádu byla budova využívána jako kasárna a část byla přeměněna na faru. V rozsáhlé budově byly umístěny úřadovny c. k. okresního soudu a c. k. berního úřadu a vězení. Za první republiky okresní soud, bylo zde městské muzeum, škola a knihovna. Od šedesátých let 20. století pak dřevařské učiliště a městské byty. Po roce 1989 byly prostory pronajaty pro soukromé účely. Sídlily tu různé průmyslové podniky a sklady ovoce a zeleniny. Postupná rekonstrukce bývalé jezuitské koleje přináší jiný rozměr a to kulturní. Budova se postupně stává centrem kultury a společenského setkávání pro město, turisty i okolí.
Otevírací doba
v otevírací době Infocentra
Kostel sv. Rocha na hřbitově
Raně barokní kostel sv. Rocha je dílem stavitele Carla Luraga. Na hlavním oltářním obraze je zachycena Březnice v roce 1651 se všemi významnými budovami města. Boční oltář vpravo zdobí nejstarší obraz kostela – Panna Marie v zahradě, pocházející z tzv. Dürerovy školy z poloviny 16. století. Řezbářsky je cenný je také boční oltář sv. Jana Nepomuckého z let 1732 -1733, který je dílem Jana Františka Hoffmana Pragensis. Vchod na hřbitov s keramickou výzdobou z roku1891 je dílem rodáka Václava Fürsta, který je autorem i mnoha pomníků.
Státní zámek Březnice
Národní kulturní památka, spravovaná Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze.
Od 13. století jej vlastnilo několik významných českých rodů. Původní gotickou tvrz vystavěli Buzicové, významný držitel tvrze v 15. stolení Petr Zmrzlík ze Svojšína ji nechal přestavět na hrad, který byl v době husitských válek dobyt katolickými vojsky. Další majitelé Malovcové z Chýnova a na Vimperce rozšířili hrad a hlavně obranný systém podle návrhů stavitele Benedikta Rejta z Pístova.
V polovině 16. století získali panství Lokšanové z Lokšan a dochází k největší proměně zámku. Středověký objekt se proměnil v pohodlné renesanční sídlo s charakteristickou sgrafitovou omítkou.
Březnice je této době spojena se známou historií tajného sňatku Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Po bitvě na Bílé Hoře se majitelem panství stal Přibík Jeníšek z Újezda. Zahájil nejen rekatolizaci ve městě a okolí, ale hlavně stavební etapu v barokním slohu. Další majitelé zámku Krakovští z Kolowrat v době českého národního obrození upravili interiéry a obohatili je o cenné historické sbírky. Současnou podobu zámek získal s posledními majiteli Palffy z Erdödu.
Zámecké expozice přibližují historii jednotlivých šlechtických rodů a umělecké slohy od renesance až po 19. století. Historickým skvostem je Lokšanská knihovna, která patří k nejstarším v Čechách. Byla založena roku 1558, umístěna je ve věži v místnosti zdobené nástěnnými freskami, dotvořené malovaným trámovým stropem a doplněné původními skříněmi.
Březnický zámek s renesanční zahradou na jedné straně obklopený baštami a na stran
Otevírací doba
Židovské ghetto a synagoga
Na místě starého lokšanského dvora a zahrady bylo v roce 1726 založeno židovské ghetto, které jako celek představuje unikátní urbanistický komplex s dochovanými klasicistními domy. Uzavřené ghetto bylo spojeno s městem brankami, které se do roku 1847 zavíraly na noc. Domy byly označeny římskými číslicemi, jako domy ve starém římském ghettu. Část domů má dochovanou empírovou podobu. Lokšanský palác se stal základem domu čp. I, který je podle nejznámějšího majitele nazýván Popperův a patří s atriovým dvorkem a drobnými architektonickými prvky ke skvostům.
Původní byla postavena v letech 1726 – 28, dnešní podobu získala v roce 1874. Březnice patřila mezi přibližně 600 obcí, kde se rozvíjel židovský náboženský proud a byla významným kulturním i společenským střediskem, které ovlivňovalo život Židů v širokém okolí. Byla sídlem krajského rabína Prácheňského kraje a bývalo zde vysoké učení židovské zvané Ješiva“. Rekonstrukci synagogy v programu 10 hvězd vedla Federace židovských obcí a zpřístupněna je od roku 2014.
Židovský hřbitov
Za městem se nachází starý židovský hřbitov, který se připomíná již v polovině 16. století. Náhrobní kameny s hebrejskými texty a tvary připomínají náhrobky na Starém Židovském hřbitově v Praze.
Kamenný most
Nový kamenný most byl postaven na místo starého v roce 1899 z důvodu rozšíření vozovky a napřímení silnice. Z původního mostu byly přeneseny čtyři sochy – tři barokní z dílny Ignáce Hammera z Dobré Vody: socha Panny Marie je z roku 1748, další dvě – sv. Dismas a Ukřižování z roku 1750. Socha sv. Jana Nepomuckého je z roku 1812. Všechny nesou ale letopočet 1901, kdy byly restaurovány. Březnický most patří mezi poslední kamenné mosty v Čechách, po té se užívalo železobetonu a je dílem rodáka Ing. J. Kodla.
Kapličky při silnici na Svatou horu
Při cestě na Svatou Horu původně stávaly dřevěné kříže, které měly praktický význam – podle nich se prý orientovali jezuitští kněží, kteří pěšky docházeli vykonávat duchovní správu na Svatou Horu v Příbrami. Zděné kapličky je později nahradily a sloužily jakou růžencová zastavení poutních procesí. První kaplička představuje P. Marii, sv. Dominika a sv. Terezii, na druhé kapličce je keramická výzdoba Václava Fürsta – sv. Václav a Zvěstování Panně Marii.
Kaplička sv. Josefa
Byla postavena v lese na Vinici v roce 1908. V letech 2008 – 2010 byla obnovena a stala se oblíbeným cílem vycházek i poutí.
Pivovar
Architektonicky cenné stavby pivovaru pocházejí z počátku 18. století. Jednopatrový objekt postavený v barokním slohu patří mezi kulturní památky Březnice. Mansardové střechy zdobí sochy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Výroba piva zde sahá až do roku 1506. Současný sortiment piva nese značku Herold a získává celou řadu ocenění na soutěžích malých pivovarů.
Kulturní dům
Současnou architekturu zastupuje budova kulturního domu z let 1981 – 1985, navržená architektem Karlem Pragrem.
Kontakty
Budovy březnických škol
V roce1934 byly předány do užívání moderní školní budovy, které byly postaveny podle návrhu Ing. architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého. Výuka v Březnici trvá již od konce 15. století.
V roce 1926 byla slavnostně otevřena nová budova odborné hospodářské školy sídlící a dostavba školy, domov mládeže a tělocvična jsou ze šedesátých let dvacátého století. V současné době je zřizovatelem školy Středočeský kraj.
Obecní dům - radnice
Budova nové radnice byla postavena v letech 1914 – 1915 na místě dvou měšťanských domů na náměstí. Největší zásluhu na výstavbě má František Konečný, ředitel Městské spořitelny v Březnici. Stavitelem byl Františke Bierhanzl a dodavatelé byli převážně místní březničtí řemeslníci.
Sloužila k umístění úředních místností obce, v prvním poschodí pak k účelům městské spořitelny a v přízemí se nacházelo muzeum a veřejná čítárna. V současné době jsou zde umístěny kanceláře odborů Městského úřadu v Březnici a reprezentační sál, ve kterém se pořádají společenské a kulturní akce.
Kaple sv. Máří Magdaleny
v Dobré Vodě je zajímavá barokní stavba, centrálního půdorysu. Byla postavena Carlem Luragem nad léčivým pramenem roku 1642 nákladem březnického pána Přibíka Jeníška z Újezda. Velká rekonstrukce proběhla v letech 1992 – 1997.
Hrochův hrádek
je zřícenina bývalé tvrze, opuštěná přibližně od 16. století. Dochovaly se zbytky obvodového zdiva paláce a věže.
Hradiště Bozeň
Bývalé raně středověké hradiště se zřetelnou centrální částí zvanou akropole a se zbytky mohutných kamenných valů je podle archeologických nálezů obývané od 9. století do počátku 13. století. Hradiště Bozeň bývá ztotožňováno s centrem Bozeňska, provincií raného přemyslovského státu. Sídlo staročeského panského rodu Buziců, jenž založili rodovou větev pánů z Březnice, kteří měli v erbu kančí hlavu.
Stražiště
Starobylý kostel sv. Jana Křtitele má základ z doby románské, dochovaný ranně gotický portál je cenný. Kostel je obklopen hřbitovem.
Okolní obce a jejich památky
Bubovice – Obec patřila k březnickému panství a zdejší fara byla duchovním centrem oblasti. Kostel svatého Václava se připomíná již ve 14. století. Byl několikrát přestavován. Gotická stavba s barokními úpravami přetrvala do roku 1907, kdy byla přestavěna v duchu novogotiky. Při velké rekonstrukci byly odkryty vzácné malby, které zdobí presbytář.
Pročevily – Kaple sv. Barbory je barokní stavba s centrální osmibokou dispozicí, doplněnou přízemním ochozem a čtvercovou sakristií.
Drahenice – Ve vsi se nachází několik zajímavých roubenek – lidových stavení z 18. století. Zámek a oranžerie se v restituci vrátily rodu Lobkowiczů.
Starosedlský hrádek – Původní pozdně gotická tvrz přestavěna v 17. století za jezuitů do dnešní podoby, kteří zde hospodařili až do roku 1773. Po nich získali zámek Schwarzenberkové, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1948. Poté zde byla škola a garáže JZD. Dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu stojí na skalnatém ostrohu nad rybníkem. Průčelí je téměř celé pokryté sgrafitovou rustikou a jižní trakt má na čelní straně zajímavý renesanční štít. Součástí zámeckého areálu je renesanční kaple z konce 16. století.
Tochovice – Původní tvrz přestavěná na počátku 19. století na zámek, který je zasazen v anglickém parku.
Kostel sv. Martina stál již roku 1331,roku 1624 byl kostel přidělen jako filiální k Bubovicům, později k Březnici. Od roku 1858 povýšen opět na faru. Ze starého kostela se dochoval presbytář, k němuž byla přistavěna nová loď s vysokou věží v letech 1899 až 1904. Gotický portál byl ponechán a staré náhrobníky byly zasazeny do zdi. Při kostele byl zřízen hřbitov, který byl rozšířen v roce 1888. V těsné blízkosti hřbitova je budova nové fary.
